Retenční nádrž
Také: retenční nádrže · objem retence · retence srážkových vod · akumulace dešťové vody
Definice
Zadržet příval a pustit ho dál jen škrticí tratí — to je celý úkol retenční nádrže. Objem se po dešti sám vyprázdní a je znovu připravený na další.
Kde se s tím setkáte
V koordinační situaci jako samostatný objekt u hranice pozemku a v rozpočtu jako stavební objekt dešťové kanalizace. Návrhové pravidlo dává § 30 odst. 3 nařízení č. 12/2024 Sb. hl. m. Prahy: objekty hospodaření se srážkovými vodami se navrhují tak, aby k přetížení retenčního objemu nedošlo častěji než jedenkrát za 5 let, nestanoví-li správce toku nebo kanalizace jinak. Dvě podmínky jdou s tím: nádrž musí být vybavena bezpečnostním přelivem a odtok z ní nesmí působit škody na okolních pozemcích. Samotná nádrž na pozemku přitom zpravidla není vodním dílem — § 55 odst. 3 vodního zákona z okruhu vodních děl jednoduchá zařízení k zachycení vody vyjímá a v pochybnostech rozhoduje vodoprávní úřad.
Příklad s čísly
Modelový pozemek 3 000 m² je 0,3 ha, regulovaný odtok tedy 0,9 l/s. Modelová nádrž o objemu 20 m³ se při tomto odtoku prázdní zhruba 22 000 sekund, tedy něco přes šest hodin. To je zároveň odpověď na otázku, proč se dva přívalové deště za sebou počítají hůř než jeden: druhý zastihne nádrž ještě zpola plnou. Návrhový objem pro srážku s periodicitou jednou za 5 let spočítá projektant podle technických norem; v dokumentaci ho najdete v technické zprávě dešťové kanalizace.
Na co si dát pozor
Kdo ji bude udržovat. Nádrž na pozemku domu patří ke společným částem a její správu po prodeji jednotek zajišťuje společenství vlastníků jednotek: kalová jímka se musí vybírat, škrticí trať kontrolovat a bezpečnostní přeliv čistit. Zanesená škrticí trať přitom nezpůsobí zjevnou poruchu — odtok se zmenší, nádrž se přeplní dřív a bezpečnostní přeliv pustí vodu dál bez regulace. Do prohlášení vlastníka a do plánu údržby proto patří jmenovitě, ne schovaná pod položkou „dešťová kanalizace“.
Souvisí
- O-47Hospodaření se srážkovými vodami
- O-48Retenční nádrž
Zdroje
6 zdrojů · ověřeno k 28. 9. 2026Objekty a systémy hospodaření se srážkovými vodami se navrhují tak, aby k přetížení jejich retenčního objemu nedošlo častěji než jedenkrát za 5 let, nestanoví-li správce toku nebo kanalizace jinak; objekty musí být vybaveny bezpečnostními přelivy a odtok z nich nesmí působit škody na okolních pozemcích
§ 30 odst. 3 nařízení č. 12/2024 Sb. hl. m. Prahy, tzb-info.cz/download.py?file=docu%2Fpredpi…
ověřeno 28. 9. 2026
Maximální odtok srážkových vod nepřekročí hodnotu 3 l/s z hektaru plochy, nestanoví-li správce toku nebo kanalizace jinak; je-li výsledný celkový odtok nižší než 0,5 l/s, platí 0,5 l/s
§ 30 odst. 2 nařízení č. 12/2024 Sb. hl. m. Prahy
ověřeno 28. 9. 2026
Za vodní díla se nepovažují zejména jednoduchá zařízení mimo koryta vodních toků na pozemcích nebo stavbách k zachycení vody a k jejich ochraně před škodlivými účinky povrchových nebo podzemních vod
§ 55 odst. 3 zákona č. 254/2001 Sb., zakonyprolidi.cz/cs/2001-254
ověřeno 28. 9. 2026
V pochybnostech o tom, zda jde o vodní dílo, rozhodne místně příslušný vodoprávní úřad
§ 55 odst. 4 zákona č. 254/2001 Sb.
ověřeno 28. 9. 2026
Společenství vlastníků je právnická osoba založená za účelem zajišťování správy domu a pozemku
§ 1194 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., zakonyprolidi.cz/cs/2012-89
ověřeno 1. 10. 2026
Stavebník je povinen omezit odtok srážkové vody akumulací a následným využitím, vsakováním, výparem, anebo zadržováním a řízeným odváděním; bez splnění těchto podmínek nesmí být stavba povolena ani užívána
§ 5 odst. 3 zákona č. 254/2001 Sb.
ověřeno 28. 9. 2026