To, že je v Česku dlouhodobý nedostatek bytů, je známý fakt. Stabilně vysoká poptávka po bydlení spolu s nízkou nabídkou je jedním z důvodů, proč ceny rezidenčních nemovitostí navzdory pandemii koronaviru i v minulém roce rostly. V jakých městech se dlouhodobě staví nejvíce?

Podle dat Českého statistického úřadu obsadila přední místa v objemu bytové výstavby v letech 1997 až 2019 Praha a další větší města, zejména Jihlava a Olomouc. V přepočtu na tisíc obyvatel se v Praze postavilo 87,5 bytu, v Jihlavě 84,5 a v Olomouci 79,9. Naopak nejméně se stavělo ve městech s nedostatkem pracovních příležitostí a stabilně vysokou nezaměstnaností, tedy v Chomutově (8,2 bytu), Mostě (13,4 bytu) a Karviné (14,2 bytu). Toto srovnání zahrnuje města s více jak 40 000 obyvateli.

Důvod pro prvenství hlavního města je zřejmý. Je zde nejvíce pracovních příležitostí a za studiem se sem stěhují mladí lidé z celého Česka, kteří si zde většinou později najdou zaměstnání a zpět do domovského regionu se již nevracejí. Kromě toho se Praha, co se týče nabídky v oblasti kultury a turistického ruchu, vyrovná jako jediné město v ČR západoevropským metropolím.

Jihlava se umístila v objemu výstavby za sledované období na druhém místě, což může být pro mnoho lidí překvapením. Podle analytika společnosti Natland Petra Bartoně se to však dalo očekávat. Při reorganizaci krajů v roce 2000 se Jihlava stala krajským městem, a tedy centrem pro mnoho menších měst orientovaných v minulosti na jihomoravský, východočeský nebo jihočeský kraj.

Podobná situace nastala i v Olomouci, která se také stala novým krajským městem v oblasti mezi Brnem a Ostravou. I proto se město umístilo co do objemu výstavby na třetím místě. Dále v pořadí následují města Brno, České Budějovice, Prostějov a Plzeň.

V regionech s dlouhodobě vysokou mírou nezaměstnanosti, ve kterých se nachází města Most, Karviná, Teplice, Ústí nad Labem a Havířov, se stavělo nejméně. Ve srovnání s městy na prvních místech pomyslného žebříčku zde intenzita výstavby dosáhla přibližně 10 % objemu postavených bytů.

Zajímavý ukazatel ze sledovaného období 24 let je také podíl bytů dokončených za posledních 5 roků. V případě většiny měst to bylo téměř 21 %, což ukazuje na poměrně rovnoměrný objem výstavby. Výjimkou jsou města Kladno (40 %), Havířov a Plzeň (30 %). Kladno za rozvoj výstavby vděčí vysokému nárůstu cen v hlavním městě, neboť se sem přestěhovalo mnoho Pražanů, pro které se ceny v metropoli staly nedostupnými.  Plzeň zase získala na významu díky zlepšení dálničního a železničního spojení s Prahou.

V Jihlavě, Chomutově a Přerově se za posledních pět let postavilo nejméně bytů, pouze 10–11 %. V případě Jihlavy, kde se za posledních 24 let postavilo hned po Praze bytů nejvíce se stavební boom odehrál krátce po roce 2000, kdy se město stalo centrem Jihlavského kraje, později přejmenovaného na kraj Vysočina.