Mohou mezigenerační hypotéky se splatností až 50 let zajistit dostupnější bydlení?
Navzdory nejisté ekonomické situaci ohledně pandemie koronaviru ceny rezidenčních nemovitostí v Česku neustále rostou. Vlastní bydlení se tak stává nedostupným pro stále více lidí, zejména mladých rodin. Možností, jak alespoň částečně tuto situaci vyřešit, by mohla být výstavba družstevního bydlení, snížení DPH nebo třeba mezigenerační hypotéky.
Nižší DPH v případě bytové výstavby pro nízkopříjmové skupiny
Jednou z diskutovaných možností je snížení DPH v případě bytové výstavby. Toto opatření by se mohlo uplatňovat v případě výstavby bytů pro specifické účely a za určitých podmínek jako je např. sociální bydlení nebo byty pro mladé rodiny. Z praktického hlediska by mohlo jít o vrácení DPH nebo rovnou o snížení ceny vstupních produktů.
V důsledku pandemie koronaviru a zadlužení státu se však pravděpodobně snížení DPH ani v tomto specifickém případě nedá očekávat.
Družstevní bydlení získává na oblibě
Družstevní bydlení bylo v minulosti poněkud opomíjené. Za současné situace se ale dostává do popředí zájmu zájemců o koupi nemovitosti. Pořizovací cena bývá totiž nižší než u bytu v osobním vlastnictví.
Podle generálního sekretáře Asociace developerů ČR Zdeňka Soudného by rozvoj družstevního bydlení mohl podporovat Národní rozvojový fond a stát by navíc mohl mladým rodinám pomoci poskytnutím bezúročné půjčky na první vklad do družstva.
Mezigenerační hypotéka podle odborníkům řešení není
Klasickou hypotéku banky poskytují maximálně na dobu 30 let. Pokud by banky byly ochotny poskytovat delší hypotéky, jak tomu je již v některých zemích, měsíční splátka by mohla výrazně klesnout. Nemovitost a hypotéku by mohli předat např. rodiče svým dětem, a to za mnohem výhodnějších podmínek, než nabízí nově uzavřená smlouva.
Těžko předvídatelná rizikovost se promítne do ceny mezigeneračního úvěru
Tento druh hypotéky by teoreticky pomohl zpřístupnit bydlení lidem, kteří si klasickou hypotéku nemohou dovolit. Zároveň by ale lidé v důsledku nižších splátek a delší doby splatnosti (např. 50 let) nakonec zaplatili za nemovitost vyšší cenu. A to navíc pomíjíme složitost posuzování rizik vyplývajících z příliš dlouhého období, a také při změně vlastníka, což by se opět mohlo promítnout do výše úroků a tím i do ceny hypotéky.
Ani samotná ČNB není poskytování hypoték na 40 a více let nakloněna. Kromě již zmíněných rizik by mohli být banky motivovány nabízet klientům stále dražší úvěry rozložené v dlouhém období. To by podle mluvčí ČNB Markéty Fišerové mohlo být kontraproduktivní a vést k dalšímu zdražování bydlení.
