Plynovodní přípojka
Také: plynová přípojka · napojení na plyn · hlavní uzávěr plynu · HUP
Definice
Plynovodní přípojkou se rozumí zařízení, které začíná odbočením z plynovodu distribuční soustavy a končí před hlavním uzávěrem plynu (HUP). Vším, co je za HUP, začíná odběrné plynové zařízení — a to je už vaše.
Kde se s tím setkáte
Ve vyjádření provozovatele distribuční soustavy a ve smlouvě o připojení, se kterou musí být přípojka podle § 66 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb. zřízena i provozována v souladu. V projektu se pak objeví dvakrát — v koordinačním situačním výkresu jako trasa s ochranným pásmem a v technické zprávě jako skříň HUP na hranici nebo v líci fasády. Ochranné pásmo přípojky do 4 bar je v zastavěném území 1 m na obě strany, mimo něj 2 m.
Příklad s čísly
Modelová situace u viladomu v Praze 5. Středotlaký plynovod vede v chodníku 18 m od vstupu. Přípojka do 25 m a do 4 bar je se souhlasem provozovatele drobnou stavbou, takže povolení záměru nepotřebuje. Zřízení vyjde modelově na 3 500 až 6 500 Kč za běžný metr i s obnovou povrchu, tedy u 18 m přípojky 63 000 až 117 000 Kč. Náklady hradí ten, v jehož prospěch byla zřízena, a ten se stává jejím vlastníkem — s povinností zajistit její provoz, údržbu a opravy oprávněnou osobou.
Na co si dát pozor
Zvažte předem, zda plyn v projektu vůbec chcete. U domu, který topí tepelným čerpadlem a vaří elektricky, zůstane přípojka nevyužitá — a pozdější odpojení není zdarma: vlastník odběrného plynového zařízení při ukončení provozu hradí provozovateli veškeré náklady spojené s odpojením. Druhá věc se týká hotových domů: při stavebních úpravách sítě má vlastník nemovitosti povinnost umožnit přemístění HUP a měřicího zařízení na veřejně přístupné místo. Náklady nese provozovatel, zásah do fasády ale řešíte vy.
Souvisí
Zdroje
8 zdrojů · ověřeno k 28. 9. 2026Plynovodní přípojkou je zařízení začínající odbočením z plynovodu distribuční soustavy a ukončené před hlavním uzávěrem plynu; slouží k připojení odběrného plynového zařízení
§ 2 odst. 2 písm. b) bod 11 zákona č. 458/2000 Sb., zakonyprolidi.cz/cs/2000-458
ověřeno 28. 9. 2026
Odběrným plynovým zařízením jsou veškerá zařízení počínaje hlavním uzávěrem plynu včetně zařízení pro konečné využití plynu; není jím měřicí zařízení
§ 2 odst. 2 písm. b) bod 5 zákona č. 458/2000 Sb.
ověřeno 28. 9. 2026
Přípojka musí být zřízena a provozována v souladu se smlouvou o připojení; náklady hradí ten, v jehož prospěch byla zřízena, a vlastníkem je ten, kdo uhradil náklady na její zřízení
§ 66 odst. 1 a 2 zákona č. 458/2000 Sb.
ověřeno 28. 9. 2026
Vlastník přípojky je povinen zajistit její provoz, údržbu a opravy držitelem licence na distribuci plynu nebo oprávněnou osobou a splnění povinnosti na vyžádání prokázat provozovateli distribuční soustavy
§ 66 odst. 3 zákona č. 458/2000 Sb.
ověřeno 28. 9. 2026
Ochranné pásmo plynovodů a plynovodních přípojek do tlakové úrovně 4 bar včetně činí 1 m na obě strany v zastavěném území obce a 2 m na obě strany mimo ně
§ 68 odst. 2 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb.
ověřeno 28. 9. 2026
Vlastník nemovitosti je povinen při stavebních úpravách distribuční soustavy umožnit změnu umístění hlavního uzávěru plynu a měřicího zařízení na veřejně přístupná místa; náklady na provedené změny hradí provozovatel distribuční soustavy
§ 62 odst. 4 písm. d) zákona č. 458/2000 Sb.
ověřeno 28. 9. 2026
Vlastník odběrného plynového zařízení je při ukončení jeho provozu povinen uhradit provozovateli distribuční soustavy veškeré náklady prokazatelně vzniklé v souvislosti s odpojením
§ 62 odst. 6 zákona č. 458/2000 Sb.
ověřeno 28. 9. 2026
Plynovodní přípojky o tlakové úrovni do 4 bar v maximální délce do 25 m od vedení stávající distribuční soustavy, s nimiž vyslovil souhlas provozovatel distribuční soustavy s více než 90 000 odběrnými místy, jsou drobnou stavbou
příloha č. 1 odst. 1 písm. a) bod 29 zákona č. 283/2021 Sb., zakonyprolidi.cz/cs/2021-283
ověřeno 28. 9. 2026